Cyklus seminářů Matematika mezi námi: Ze školy do života

Cyklus celodenních seminářů pro učitele matematiky, studenty učitelství i další zájemce o matematiku.

Cílem cyklu seminářů je představit učitelům různé pohledy na to,
jak může matematika vstupovat do každodenní reality – vědecké, pracovní i osobní. Chceme učitelům nabídnout inspiraci a argumenty, že matematika není pouhou školní disciplínou, ale je účinným a krásným nástrojem pro řešení nejrůznějších problémů a porozumění světu kolem nás.

Semináře probíhají alespoň jednou za semestr (obvykle červen a září) a představí vždy alespoň tři přednášející z nejrůznějších oborů, akademických pracovišť i soukromé sféry.

Odborný garant semináře: PhDr. Magdalena Krátká, Ph.D.

Realizace semináře je podpořena projektem IDZ – ÚK CZ.02.02.XX/00/23_018/0009177 a je pro účastníky zdarma.

Na seminář se přihlásíte ZDE (bude otevřeno).

Pokud jste některý seminář navštívili, prosíme o krátkou zpětnou vazbu ZDE.

Nejbližší seminář:
březen/duben 2027 (pátek, 8:45–15:30, budova CPTO)

Program se připravuje

• 8.45–9.00 REGISTRACE
• 9.00–9.05 Zahájení
• 9.10–10:30 Přednáška
• 10.30–10.45 Coffee break
• 10.45–12:00 Přednáška
• 12.00–12.45 přestávka (oběd)
• 12.45–13.45 workshop
• 13.50–15.15 Přednáška
• 15.20–15.30 Zakončení

Již proběhlé semináře

Seminář Matematika mezi námi: Ze školy do života IV, pátek 18. září 2026, řečníci:

Doc. PaedDr. Petr Eisenmann, CSc. (UJEP): Užití jednoduchých diferenciálních rovnic v praxi

Anotace: Přednáška ukáže dva konkrétní příklady aplikace jednoduchých diferenciálních rovnic. Tím prvním bude predikce poptávky po mobilních telefonech ve Finsku z konce minulého století, druhým jednoduchý fyzikální experiment, který bude reálně proveden na přednášce.

RNDr. Filip Soudský, Ph.D. (VŠCHT): Matematika a tajemství Enigmy

Anotace: Na počátku dvacátého století se metody šifrování posunuly do nové éry. Dřívější ruční šifry byly nahrazeny strojovými šiframi. Nejslavnějším šifrovacím strojem první poloviny 20. století se stala Enigma, používaná zejména německými ozbrojenými složkami. Její úspěšné luštění hrálo významnou roli ve vývoji druhé světové války. V dnešní přednášce se podíváme na to, jak šifra fungovala a zanalyzujeme způsoby, jakými se ji polským matematikům dařilo luštit. Podrobněji se zaměříme hlavně na metodu charakteristik, kterou se dařilo prolamovat denní klíče. Diskutované metody položily základ pozdějšímu britskému luštění v Bletchley parku.

PhDr. Magdalena Krátká, Ph.D. (UJEP): Matematická procházka kampusem

Anotace: V praktickém workshopu se seznámíme s aplikací MathCityMap a vyřešíme několik úloh neodlučně spjatých s univerzitním kampusem. ukážeme si také, jak si takovou procházku vytvořit pro vaše žáky.

Mgr. Lucie Kabelová (UJEP): Když rozhodují minuty: Matematika v plánování zdravotnické záchranné služby

Anotace: Přednáška na příkladu prostorové optimalizace systému zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje ukáže cestu od reálného problému k matematickému modelu a jeho využití při rozhodování. Představí převod reálné silniční sítě do matematického modelu, který slouží k výpočtu dojezdových dob. Následně ukáže, jakým způsobem lze modelovat rozmístění výjezdových základen zdravotnické záchranné služby v různých scénářích s ohledem na legislativní požadavky i praktická omezení. Pozornost bude věnována také otázce, co vlastně znamená „optimální“ rozmístění, jak volba kritéria ovlivňuje výsledek a jaká reálná omezení musíme při rozhodování brát v úvahu.

Seminář Matematika mezi námi: Ze školy do života III, pátek 5. června 2026, řečníci:

Mgr. Luděk Spíchal, Ph.D. (Česká lesnická akademie Trutnov): Jak se mění délka dne: propojení goniometrických funkcí a derivace s reálným přírodním jevem

Anotace: Přednáška se zaměřuje na propojení matematiky s reálným přírodním jevem – změnou délky dne během roku. Na konkrétních datech je ukázáno, jak lze délku dne modelovat pomocí goniometrických funkcí a jak souvisí rychlost její změny s derivací funkce. Posluchači se seznámí s interpretací derivace jako okamžité rychlosti změny a uvidí, že i běžně pozorované jevy mají přesný matematický popis. Součástí je i srovnání empirických modelů s modely vytvořenými pomocí umělé inteligence. Na závěr bude zařazena praktická část zaměřená na vytvoření modelu průměrných měsíčních teplot.

Bc. Anna Kimlová (ČVUT): Matematika v materiálovém inženýrství: od funkcí a derivací k porušování materiálů

Anotace: Materiálové inženýrství je konkrétním příkladem oboru, kde se matematika proměňuje v nástroj pro popis fyzikální reality. Řada zdánlivě abstraktních matematických pojmů nalézá při analýze chování materiálů své uplatnění. Přednáška poodhalí, kde všude se v této oblasti matematika skrývá a jak pomáhá porozumět mechanickým vlastnostem materiálů nebo jejich porušování. Také poskytne pohled na to, proč je porozumění matematice, a zejména předpokladům platnosti výsledku, pro inženýra nezbytné. Zároveň upozorní na závažné důsledky matematické chyby pro bezpečnost konstrukcí a zařízení. Konkrétní příklady z inženýrského prostředí nabídnou inspiraci k propojení středoškolské výuky matematiky s technickou praxí.

Bc. Kotlan a Bc. Falta (UJEP): Počítačové zpracování medicínských dat pomocí metod datové analýzy a strojového učení

Anotace: Dva datoví analytici vás vezmou do světa počítačového zpracování medicínských dat pro diagnostické účely, a to zejména snímků z mikroskopů a fyziologických signálů, kde se derivace mění ve filtry, matice v algoritmy a strojové učení v detektor skrytých vzorů. Pokusíme se ve dvou ukázkách srozumitelně vysvětlit, jak využíváme matematiku pro to, abychom učili stroj pomáhat v diagnostice.

Prof. et doc. RNDr. Ladislav Kvasz, Dr., DSc. (UK): Aristotelova logika, Fregeho reforma logiky a genetická metoda aneb proč se logika nedá učit

Anotace: S Aristotelovou logikou je spojen paradox. Na jedné straně je teorie sylogismů obecně považována za první systém formální logiky v dějinách, ale na druhé straně tuto logiku nepoužívají antičtí učenci jako Euklides, Archimedes nebo Ptolemaios a nepoužívá ji ani sám Aristoteles ve svých přírodovědných spisech. Cílem přednášky je pokusit se tento paradox objasnit prostřednictvím analýzy jazyka, v němž je Aristotelova logika formulována. V přednášce rozlišíme tři druhy teorií – teorie fyzikálního typu, teorie matematického typu a teorie aritmetického typu. Pokusíme se ukázat, že sylogistická logika je teorií aritmetického typu, a proto ji nelze použít při analýze logické struktury matematických a fyzikálních teorií. Na základě této analýzy se pak pokusíme porozumět přechodu od aristotelské sylogistické logiky k fregeovské matematické logice. Je-li naše rekonstrukce dějin logiky korektní, podává vysvětlení, proč se formální logika vlastně “nedá učit”. Nevznikla totiž organickým rozvojem z původní Aristotelovy teorie, ale jejím nahrazením hotovou abstraktní teorií.

Seminář Matematika mezi námi: Ze školy do života II, pátek 20. března 2026, řečníci:

RNDr. Ing. Michaela Tichá, Ph.D. (UJEP): Jak se počítá riziko v pojišťovnictví

Anotace: Jak může pojišťovna dlouhodobě fungovat, vyplácet škody, vytvářet zisk a přitom mít jen malou pravděpodobnost krachu? V přednášce ukážu, jak se v pojišťovnictví využívá pravděpodobnost, zákon velkých čísel a práce s portfoliem rizik. Na příkladu modelování povodní si představíme, jak matematika pomáhá převést nejistotu budoucnosti na konkrétní čísla a rozhodnutí.

prof. RNDr. Jiří Bouchala, Ph.D. (VŠB – TU Ostrava): Ř + A + D + Y + …

Anotace: Už před mnoha staletími si (někteří) lidé uvědomovali, že není úplně jasné, jak sečíst nekonečně mnoho čísel a že tuto znalost potřebují. V průběhu přednášky si ukážeme, jak lze definovat součet (nekonečné) číselné řady a řadu zajímavých příkladů a pozorování. Přednášku ukončí pořádné vrávorání.

PhDr. Jiří Přibyl, Ph.D. (UJEP): Origami, matematika a cesty za tajemstvím

Anotace: V úvodu přednášky se podíváme na základní mechanismy skládání a řekneme si něco o matematickém pozadí. Naše cesty za tajemstvím nejprve začneme u skládání map, ukážeme si, že získané mechanismy lze využít při cestách do vesmíru a potom se přesuneme k robotickému skládání s minimálním odpadem. V závěru si ukážeme, že lze skládat i jiné věci než papír, a jak tyto mechanismy a materiály lze využít v lékařství.

Seminář Matematika mezi námi: Ze školy do života I, pátek 6. června 2025, řečníci:

Doc. PaedDr. Petr Eisenmann, CSc. (UJEP): Aplikační úlohy ve vyučování matematice

Přednáška popíše problematiku aplikačních úloh ve výuce matematiky s akcentem na tzv. reálné aplikační úlohy. Ty ukazují význam a užitečnost matematiky a tím přispívají k vytváření pozitivního vztahu k matematice a motivaci k jejímu studiu, k rozvíjení schopnosti matematizace reálných situací a vytváření matematických modelů. Po krátkém úvodu budou prezentovány příklady vhodných aplikačních úloh z různých oblastí školské matematiky.

RNDr. Jakub Novák (MUNI): Jak zní matematika

Workshop je zaměřen na aplikace znalostí o goniometrických funkcích a geometrických posloupnostech. Nejprve prozkoumáme vliv parametrů funkce sinus na čistý tón, který je touto funkcí generován. Následně podrobněji rozebereme vztah frekvence tónu a jeho výšky a seznámíme se s různými přístupy rozdělení oktávy na dvanáct tónů. Konečně se vrátíme ke goniometrickým funkcím; demonstrujeme a dokážeme některé akustické vlastnosti součtu a součinu goniometrických funkcí. Ke všem demonstracím bude využit volně dostupný program GeoGebra a aktivity budou vybrány tak, aby byly přístupné žákům střední školy. Účastníci tak budou moci nově nabyté znalosti přímo využít ve své školské praxi.

RNDr. Martina Šimůnková, Ph.D. (TUL): Jak umělá inteligence zneužívá naše slabosti. Můžeme se tomu bránit?

Využíváte aplikace AI? A víte, jak umělá inteligence funguje? Jak se bude vyvíjet dál a zničí nakonec lidstvo, nebo bude lidstvu naopak prospěšná? V přednášce vysvětlíme, co je strojové učení a jak fungují hluboké neuronové sítě. Princip strojového učení předvedeme na metodě nejmenších čtverců. Dále přednáška poskytne podněty pro diskusi o tom, jak používání umělé inteligence mění společnost, pracovní trh a školy.

Prosíme o zpětnou vazbu prostřednictvím dotazníku