Cyklus celodenních seminářů pro učitele matematiky, studenty učitelství i další zájemce o matematiku.

Cílem cyklu seminářů je představit učitelům různé pohledy na to,
jak může matematika vstupovat do každodenní reality – vědecké, pracovní i osobní. Chceme učitelům nabídnout inspiraci a argumenty, že matematika není pouhou školní disciplínou, ale je účinným a krásným nástrojem pro řešení nejrůznějších problémů a porozumění světu kolem nás.

Semináře probíhají alespoň jednou za semestr (obvykle červen a září) a představí vždy alespoň tři přednášející z nejrůznějších oborů, akademických pracovišť i soukromé sféry.

Odborný garant semináře: PhDr. Magdalena Krátká, Ph.D.

Realizace semináře je podpořena projektem IDZ – ÚK CZ.02.02.XX/00/23_018/0009177.

Na seminář se přihlásíte ZDE (bude otevřeno).

Pokud jste některý seminář navštívili, prosíme o krátkou zpětnou vazbu ZDE.

Nejbližší seminář:
18. 9. 2026, 8:45–15:30, budova CPTO

Předběžný podrobný program

• 8.45–9.00 REGISTRACE
• 9.00–9.05 Zahájení
• 9.10–10:30 Přednáška doc. Eisenmann:
• 10.30–10.45 Coffee break
• 10.45–12:00 Přednáška Mgr. Kabelová
• 12.00–12.45 přestávka (oběd)
• 12.45–13.45 workshop: dr. Krátká: Matematická procházka kampusem
• 13.50–15.15 Přednáška dr. Zamboj
• 15.20–15.30 Zakončení

Již proběhlé semináře

Seminář Matematika mezi námi: Ze školy do života III, pátek 5. června 2026, řečníci:

Mgr. Luděk Spíchal, Ph.D. (Česká lesnická akademie Trutnov): Jak se mění délka dne: propojení goniometrických funkcí a derivace s reálným přírodním jevem

Anotace: Přednáška se zaměřuje na propojení matematiky s reálným přírodním jevem – změnou délky dne během roku. Na konkrétních datech je ukázáno, jak lze délku dne modelovat pomocí goniometrických funkcí a jak souvisí rychlost její změny s derivací funkce. Posluchači se seznámí s interpretací derivace jako okamžité rychlosti změny a uvidí, že i běžně pozorované jevy mají přesný matematický popis. Součástí je i srovnání empirických modelů s modely vytvořenými pomocí umělé inteligence. Na závěr bude zařazena praktická část zaměřená na vytvoření modelu průměrných měsíčních teplot.

Bc. Anna Kimlová (ČVUT): Matematika v materiálovém inženýrství: od funkcí a derivací k porušování materiálů

Anotace: Materiálové inženýrství je konkrétním příkladem oboru, kde se matematika proměňuje v nástroj pro popis fyzikální reality. Řada zdánlivě abstraktních matematických pojmů nalézá při analýze chování materiálů své uplatnění. Přednáška poodhalí, kde všude se v této oblasti matematika skrývá a jak pomáhá porozumět mechanickým vlastnostem materiálů nebo jejich porušování. Také poskytne pohled na to, proč je porozumění matematice, a zejména předpokladům platnosti výsledku, pro inženýra nezbytné. Zároveň upozorní na závažné důsledky matematické chyby pro bezpečnost konstrukcí a zařízení. Konkrétní příklady z inženýrského prostředí nabídnou inspiraci k propojení středoškolské výuky matematiky s technickou praxí.

Bc. Kotlan a Bc. Falta (UJEP): Počítačové zpracování medicínských dat pomocí metod datové analýzy a strojového učení

Anotace: Dva datoví analytici vás vezmou do světa počítačového zpracování medicínských dat pro diagnostické účely, a to zejména snímků z mikroskopů a fyziologických signálů, kde se derivace mění ve filtry, matice v algoritmy a strojové učení v detektor skrytých vzorů. Pokusíme se ve dvou ukázkách srozumitelně vysvětlit, jak využíváme matematiku pro to, abychom učili stroj pomáhat v diagnostice.

Prof. et doc. RNDr. Ladislav Kvasz, Dr., DSc. (UK): Aristotelova logika, Fregeho reforma logiky a genetická metoda aneb proč se logika nedá učit

Anotace: S Aristotelovou logikou je spojen paradox. Na jedné straně je teorie sylogismů obecně považována za první systém formální logiky v dějinách, ale na druhé straně tuto logiku nepoužívají antičtí učenci jako Euklides, Archimedes nebo Ptolemaios a nepoužívá ji ani sám Aristoteles ve svých přírodovědných spisech. Cílem přednášky je pokusit se tento paradox objasnit prostřednictvím analýzy jazyka, v němž je Aristotelova logika formulována. V přednášce rozlišíme tři druhy teorií – teorie fyzikálního typu, teorie matematického typu a teorie aritmetického typu. Pokusíme se ukázat, že sylogistická logika je teorií aritmetického typu, a proto ji nelze použít při analýze logické struktury matematických a fyzikálních teorií. Na základě této analýzy se pak pokusíme porozumět přechodu od aristotelské sylogistické logiky k fregeovské matematické logice. Je-li naše rekonstrukce dějin logiky korektní, podává vysvětlení, proč se formální logika vlastně “nedá učit”. Nevznikla totiž organickým rozvojem z původní Aristotelovy teorie, ale jejím nahrazením hotovou abstraktní teorií.

Seminář Matematika mezi námi: Ze školy do života II, pátek 20. března 2026, řečníci:

RNDr. Ing. Michaela Tichá, Ph.D. (UJEP): Jak se počítá riziko v pojišťovnictví

Anotace: Jak může pojišťovna dlouhodobě fungovat, vyplácet škody, vytvářet zisk a přitom mít jen malou pravděpodobnost krachu? V přednášce ukážu, jak se v pojišťovnictví využívá pravděpodobnost, zákon velkých čísel a práce s portfoliem rizik. Na příkladu modelování povodní si představíme, jak matematika pomáhá převést nejistotu budoucnosti na konkrétní čísla a rozhodnutí.

prof. RNDr. Jiří Bouchala, Ph.D. (VŠB – TU Ostrava): Ř + A + D + Y + …

Anotace: Už před mnoha staletími si (někteří) lidé uvědomovali, že není úplně jasné, jak sečíst nekonečně mnoho čísel a že tuto znalost potřebují. V průběhu přednášky si ukážeme, jak lze definovat součet (nekonečné) číselné řady a řadu zajímavých příkladů a pozorování. Přednášku ukončí pořádné vrávorání.

PhDr. Jiří Přibyl, Ph.D. (UJEP): Origami, matematika a cesty za tajemstvím

Anotace: V úvodu přednášky se podíváme na základní mechanismy skládání a řekneme si něco o matematickém pozadí. Naše cesty za tajemstvím nejprve začneme u skládání map, ukážeme si, že získané mechanismy lze využít při cestách do vesmíru a potom se přesuneme k robotickému skládání s minimálním odpadem. V závěru si ukážeme, že lze skládat i jiné věci než papír, a jak tyto mechanismy a materiály lze využít v lékařství.

Seminář Matematika mezi námi: Ze školy do života I, pátek 6. června 2025, řečníci:

Doc. PaedDr. Petr Eisenmann, CSc. (UJEP): Aplikační úlohy ve vyučování matematice

Přednáška popíše problematiku aplikačních úloh ve výuce matematiky s akcentem na tzv. reálné aplikační úlohy. Ty ukazují význam a užitečnost matematiky a tím přispívají k vytváření pozitivního vztahu k matematice a motivaci k jejímu studiu, k rozvíjení schopnosti matematizace reálných situací a vytváření matematických modelů. Po krátkém úvodu budou prezentovány příklady vhodných aplikačních úloh z různých oblastí školské matematiky.

RNDr. Jakub Novák (MUNI): Jak zní matematika

Workshop je zaměřen na aplikace znalostí o goniometrických funkcích a geometrických posloupnostech. Nejprve prozkoumáme vliv parametrů funkce sinus na čistý tón, který je touto funkcí generován. Následně podrobněji rozebereme vztah frekvence tónu a jeho výšky a seznámíme se s různými přístupy rozdělení oktávy na dvanáct tónů. Konečně se vrátíme ke goniometrickým funkcím; demonstrujeme a dokážeme některé akustické vlastnosti součtu a součinu goniometrických funkcí. Ke všem demonstracím bude využit volně dostupný program GeoGebra a aktivity budou vybrány tak, aby byly přístupné žákům střední školy. Účastníci tak budou moci nově nabyté znalosti přímo využít ve své školské praxi.

RNDr. Martina Šimůnková, Ph.D. (TUL): Jak umělá inteligence zneužívá naše slabosti. Můžeme se tomu bránit?

Využíváte aplikace AI? A víte, jak umělá inteligence funguje? Jak se bude vyvíjet dál a zničí nakonec lidstvo, nebo bude lidstvu naopak prospěšná? V přednášce vysvětlíme, co je strojové učení a jak fungují hluboké neuronové sítě. Princip strojového učení předvedeme na metodě nejmenších čtverců. Dále přednáška poskytne podněty pro diskusi o tom, jak používání umělé inteligence mění společnost, pracovní trh a školy.

Prosíme o zpětnou vazbu prostřednictvím dotazníku